Založení

   Když byl v roce 1864 založen první český dobrovolný hasičský sbor ve Velvarech, byla Svratka malým městečkem, utopeným v moři lesů českomoravského pomezí, stranou od významných cest. Obyvatelé se živili hlavně hrnčířstvím, protože zemědělství bylo nevýnosné a chudé. Většina domků byla dřevěná, a proto červený kohout tady řádil dost často. Ještě si mnozí pamatovali velký požár horní strany náměstí, vyhořela také celá strana východní. Když začala zakládat hasičské sbory i sousední města, nezůstala Svratka pozadu. Obecní výbor pak sepsal následující provolání:

   Níže podepsaní, jsouce zmocněni obecním výborem města Svratky, abychom zřídili v našem městě „sbor hasičský“, činíme tímto provoláním první krok k Vám, ctěným občanům, měšťanům a sousedům, abyste se dnešního dne po poledni dostavili do obecní radnice, a tam, abychom společnou poradu o tomto, nám obecním výborem uloženém úkolu předsevzíti mohli a dal-li by se příznivý výsledek dnešního dne docílit, tedy hnedle zvoliti „prozatímní výbor“, kterýž by další kroky vzhledem k sestavení stanov, zařízení obleků, náčiní, atd. obstaral a zařídil.

                          Svratka dne 11. února 1877
                          Podepsáni: Eduard Staněk, František Suchý, purkmistr Josef Tyll, Filip Weiner.

Provolání našlo odezvu, protože do radnice přišlo 55 občanů, měšťanů i sousedů. Schůzi předsedal purkmistr Eduard Staněk a bylo tu jednohlasně usneseno „ sbor hasičský“ v našem městě zřídit.

   Za velitele byl zvolen továrník – výrobce sirek Karel Patočka a za náměstka hostinský Hynek Gebas. Ve výboru zasedli měšťan František Suchý, klempíř Václav Moravec, sedlář Čeněk Anderle, učitel v.v. Jan Hromádko, učitel Josef Hájek a hostinský Filip Weiner. Z nich jednatelem byl zvolen Josef Hájek a pokladníkem František Suchý.

   Na schůzi 19. června 1877 se konala další řádná volba funkcionářů a schváleny stanovy místního sboru. Velitelem se znovu stal Karel Patočka, jeho zástupcem mlynář František Čuhel. Výbor byl zvolen v tomto složení: František Suchý, Leopold Štirský, Filip Weiner, Josef Hájek, Jan Hromádko a Václav Moravec. Jednatel zůstal stejný, pokladníkem se stal Leopold Štirský, městský tajemník.

   Protože nevyhovovala dosavadní stříkačka, bylo 6. října 1877 usneseno zakoupit novou. Byla proto požádána firma Smejkal v Čechách u Olomouce o zaslání ceníku. Pořízena byla nakonec stříkačka čtyřkolová i s vybavením:

čtyřkolový stříkač a 200 m hadic 1 220,- zl.
48 přilbic pro mužstvo po 4.50 zl.216,- zl.
přilby pro velitele, podvelitele, 12 lezců352.50,- zl.
12 kusů žebříků97.60,- zl.
za provazy, šňůry a další potřeby37.88,- zl.
za leziště88.72,- zl.
DOHROMADY2 012.70,- zl.     (2 012 zl. a 70 krejcarů)

Výzbroj členů zařídila firma Churain z Hlinska.

   Členstvo pak 22. srpna 1877 složilo slib věrnosti do rukou nového svrateckého starosty Františka Suchého a velitele hasičského sboru Josefa Staňka. Denně se pak konala cvičení a zakončena byla 30. září veřejným cvičením. V roce 1878 městský úřad uvolnil místnost v budově bývalé radnice č.p. 7 a po stavebních úpravách zde byla umístěna stříkačka.

V éře c.k. monarchie

   Další velký požár postihl Svratku 26. července 1880. Tentokrát vyhořela čísla 25-28. Hasičský sbor při těchto požárech osvědčil již svoji zdatnost a prováděl na obranu proti požárům také noční hlídky, především v létě.

   Hasičský sbor v témž roce přistoupil za člena župy Chrudimské a vstoupil do svazu České zemské hasičské jednoty. Časté osobní spory se nevyhnuly ani místní jednotě. Vyvrcholily v roce 1880 volbou nových funkcionářů a velitelem byl zvolen Alois Svoboda, podvelitelem Josef Heřman, jednatelem Heřman Mrázek a pokladníkem Emanuel Geiger. Jenže nesrovnalosti a spory přerostly do takové míry, že hrozilo rozejití sboru. Velitelem se v této neutěšené době stal Leopold Štirský, městský tajemník. Jeho nástupem se hroty sporů přece jen otupily a sbor pokračoval v činnosti.

   Činnost se neomezovala jen na cvičení. V této době byly oblíbené výlety do okolí. Každý rok jich hasiči pořádali několik, například do Herálce, na Milovy, Krouny nebo jen do obecního lesa. Tradiční byly také hasičské plesy. V roce 1886 si ale kronikář stěžuje, že „ byl pořádán spolkový ples, členstvem slabě navštíven.“

   Dobrá byla i spolupráce s jinými spolky. V roce 1890 sehrál divadelní spolek Kollár ve prospěch sboru divadelní představení a čistý výtěžek 12 zlatých 24 krejcarů věnoval na pořízení nové dvoukolové stříkačky, o které se jednalo. Na tento účel přispěl 50 zlatými i Petr Matěj Fischer, starosta Smíchova, cikanecký rodák a čestný měšťan svratecký.

   O dva roky později byla stříkačka opravdu pořízena. Znovu ji dodala firma Smejkal z Čech u Olomouce. Byla to dvoukolová stříkačka skládací dvouproudá bez per v ceně 540 zlatých.   Na valné hromadě v roce 1896 byl dán návrh, aby sbor pořídil prapor. Za tím účelem byly pořádány sbírky a spolek Kollár opět sehrál divadlo ve prospěch hasičů. V témž roce si členové sboru pořídili také nové slavnostní kroje. Prapor byl skutečně pořízen a na oslavě dvaceti let trvání sboru byl 18. července 1897 ve Svratce vysvěcen farářem P: Simonem.

Sbor dobrovolných hasičů v roce 1897
18.7.1897 – hasičské cvičení na náměstí v rámci oslav 20. výročí založení sboru

   Oslava dvaceti let sboru byla na naše poměry vskutku velkolepá. Hasičská župa chrudimská tady měla slavnostní sjezd.

   Dne 27. července 1902 se nad Svratouchem strhla velká bouře a průtrž mračen. Potokem Řivnáč, který teče přes Račana, se valila spousta vody, která sebranými prkny a kusy dřeva zatarasila otvory pod mostem přes potok a voda se valila přes silnici 160 cm vysoko. Na rohu silnice u mostu byl bezprostředně ohrožen povodní domek č.p.24 Ludvíka Bureše, kde bylo nutné vynést malé děti. Přítomný četnický nadporučík Kumpera, který zde byl na inspekci, zúčastnil se záchranných prací a spadl do vymleté tůně, kterou vymlela voda a proud jej unášel do řeky Svratky. S nasazením vlastního života a za přispění četnického závodčího Nejedlého jej vytáhl člen sboru Josef Heřman. Za tento statečný čin a záchranu lidského života získal stříbrný záslužný kříž, který mu připnul okresní hejtman p. Rebensteigr.

   Na vyzvání okresního výboru byla v roce 1907 ustavena župní hasičská jednota hlinecká. Svratecký sbor se stal členem této nové jednoty. Tento rok byl ve Svratce znovu uspořádán župní sjezd, tentokrát k 30. výročí hasičského sboru.

   V roce 1925 byla zřízena obecní knihovna, a tak sbor do ní věnoval svoji knihovnu, mimo knih odborných.  Při příležitosti 50. výročí založení hasičského sboru ve Svratce se zde konal v roce 1927 župní sjezd a byl také založen starostou sboru Josefem Berounským fond „ na pořízení motorové stříkačky“, na který sám pak věnoval 2000.-Kč. Obnos byl uložen na zvláštní knížku a doplňován ze sbírek a darů. Tento rok byl navíc pro hasiče velkou zkouškou zdatnosti. Ve Svratce vypukly dva požáry. Jeden na náměstí a druhý na Račanech, při kterém vinou hozeného nedopalku z cigarety vyhořely čtyři domy. Ale hasiči obstáli se ctí.

Společná fotografie při příležitosti 50 let sboru v roce 1927

   Za spoluúčasti župního starosty Josefa Sádovského byla v roce 1929 projednána s firmou  Stratílek z Vysokého Mýta koupě dvoukolové motorové stříkačky s příslušenstvím. Po delších jednáních ohledně financování nového stroje byla stříkačka dodána 29. listopadu 1929 a zaplaceno za ni bylo 53 145.- Kč, z nichž 40 000,-Kč bylo vypůjčeno od Spořitelního spolku ve Svratce. Slavnostní předání stříkačky městskou radou pak proběhlo 20. července 1930 a tato slavnost byla spojena i obvodovým cvičením.

   K 31. prosinci 1930 bylo ve sboru celkem 154 členů, z nichž bylo 49 činných. Následující roky prověřily připravenost hasičů dokonale. Během let 1932-38 hořelo ve Svratce celkem 17x a dalších mnoho požáru bylo v okolí. Asi nejtěžší zásah proběhl 25. června 1934 v Herálci, kdy oheň zachvátil sedm obytných domů a nabyl katastrofálních rozměrů. Svratecký sbor se z okolních sborů dostavil na místo jako první a byl plně nápomocen tomu, že se požár více nerozšířil a byla zachráněna fara, kde již také hořela střecha a pila pana Klímy. Tyto události vyčerpávaly činnost sboru. Navíc i smrt zasáhla do členských řad. Jen v roce 1935 odešlo devět členů.

   Oslavy 60 let hasičského sboru v roce 1937 byly konány už v tísnivé atmosféře ohrožení republiky. Znovu proběhl župní sjezd, kde bylo oslaveno i třicet let od ustavení Hlinecké župy Valáškovy. K 1. lednu 1939 měl sbor rekordních 163 členů, z nichž bylo 66 činných.

Hasičský sbor ve 30. letech (1937)

Válka

Jan Berounský
velitel sboru v letech 1937-42

   Po okupaci naší země nacistickými vojsky činnost sboru značně ochabla. Sice se stále konala pravidelná cvičení, ale bez vody, protože se muselo šetřit pohonnými hmotami. Díky tomu nebyly hadice několik let vyzkoušené, a to se plně vymstilo v době pozdější. Ve hasičské zbrojnici se musely držet pohotovostní hlídky nepřetržitě po šesti hodinách, ve dne, v noci. Až po dohodě s krajským požárním ředitelem byli v denní pohotovosti vedeni ti, co bydleli blízko zbrojnice a služba se držela jenom noční. Jistě si později mnozí s nechutí vzpomněli na probdělé noci u hasičské zbrojnice a na procházky městem a upozorňování, aby bylo všude dobře zatemněno. Mimo tyto služby a cvičení nesměla být veškerá činnost žádná. V roce 1942 byl ze své funkce odvolán velitel Jan Berounský a jeho místo jmenován Antonín Janeba.

   V květnu 1945 byli hasiči zapojeni do povstání, které ve Svratce vypuklo proti okupantům. Byla nařízena mobilizace mužů, a tak mnozí vykonávali službu ve zbrojnici nebo na stavbě silničních zátarasů. Hasičská zbrojnice byla naplněna zabavenou municí. Když 9. května 1945 bombardovalo sovětské letectvo Svratku, byly zapáleny čtyři budovy na křižovatce. Hasiči, spolu se zajatými maďarskými vojáky, zlikvidovali tento velký požár, aniž by se rozšířil na další budovy, přesto, že hašení bylo ztíženo ustupujícími vojsky a nepřítomností některých členů, kteří museli vykonávat pohotovostní brannou službu mimo město.

Krátká doba svobody

   Po dobu války nebyla doplňována ani obnovována požární technika, a to se vymstilo hned ještě v roce 1945. Když 5. září vypukl na náměstí požár domku čp.139 nebyly ještě vyzkoušené hadice, a tak se díky velmi špatnému stavu hadic, ale také chaosu v řadách hasičů i občanstva oheň stačil rozšířit i na sousední Putnův hostinec čp.19, který také padl za oběť požáru.

   Bylo tedy nutné pořídit nové hadice, kterých bylo spolu s MNV objednáno 1000 metrů. Dále pak po mnohých těžkostech se podařilo získat z fondu národní obnovy veliteli A.Janebovi dopravní vůz Ford v ceně 46 000 Kčs, jehož řidiči byli Alois Kyncl a Jindřich Šiller. Tím byla zvýšena akceschopnost sboru. Po určitých úpravách pak vůz sloužil také jako sanitní vozidlo k převozům do nemocnice.

   V roce 1947 byl ve Svratce konán župní sjezd Hlinecké hasičské župy Valáškovy na oslavu 70. výročí trvání místní hasičské jednoty. V předvečer sjezdu, při slavnostní schůzi, byly uděleny zasloužilým členům čestné diplomy. Na této akci byla cvičena prostná s žebříky pod vedením velitele A.Janeby.

Doba budování socialismu

   V roce 1949 došlo k novému administrativnímu rozdělení země a Svratka byla začleněna do nového okresu Hlinsko. Změny se samozřejmě dotkly i hasičů. Organizace byla přejmenována na Svaz československého hasičstva.

   V tomto roce bylo usneseno koupit dvoukolový vysunovací žebřík. Koupě byla projednána ve „Výzbrojně požární ochrany“ v Brně a sbor složil požadovanou částku 49 000 Kčs. Tato objednávka ale nebyla nikdy vyřízena a peníze byly v roce 1953 vráceny MNV, který je vložil na svoje bankovní konto. Pořízen ale byl sanitní automobil Škoda 1101 „Tudor“ a správou záchranné stanice byly pověřeni Antonín Janeba, Josef Řádek st. a Jindřich Šiller. Toto auto bylo později předáno okresní zdravotní službě v Hlinsku.

Stavba hasičské zbrojnice

            1. května 1957, v roce 80. výročí založení sboru, byl proveden první slavnostní výkop. Podle rozhodnutí se budova začala stavět v akci „Z“ a v letech 1957-61 na ní bylo odpracováno celkem 10 864 brigádnických hodin. Mnoho občanů slíbilo pomoci se stavbou, leč mnohdy zůstalo jen u slibů a na stavbě pracovalo jen několik mál o jednotlivců. Jako první byly dokončeny garáže, a to v roce 1963. Zásluhou Antonína Janeby, tehdy okresního velitele,  získal sbor převedením od MNV Hlinsko hasičský vůz Praga RN-16.

   V roce 1961 se podařilo vytvořit dvacetičlenné žákovské družstvo. Celý sbor měl v tomto roce 86 členů, z toho 2 ženy. O rok později, u příležitosti 85. výročí založení sboru, byla vydána brožura, kde byla poprvé zpracována historie svrateckého sboru.

Stavba hasičské zbrojnice, srpen 1964

   Jubilejní rok 1967 nezačal pro jednotu dobře. Dne 14. března 1967 zemřel náhle jeden z nejobětavějších členů sboru a velitel Antonín Janeba. Na jeho pohřeb se sešlo více jak 170 hasičů z celého okolí a řada občanů. K 90. výročí založení sboru byla snaha co nejvíce pokročit se stavbou zbrojnice. Tento rok dokončené byty byly přiděleny nově zvolenému veliteli Janu Matoušovi a Bohuslavě Janebové, vdově po bývalém veliteli. Upravena byla i zahrada zbrojnice pro různé akce. Vlastní oslava se konala 30. července 1967. Sbor získal od Marsu Svratka dar 5000 Kčs na zařízení výborovny, odpoledne pak proběhlo poplachové cvičení, kterého se zúčastnily i sbory z Křižánek, Svratouchu, Chlumětína a Herálce.

   Úspěchem bylo druhé místo mladých požárníků na celookresní soutěži v Křižanově v roce 1968.

Žákovské družstvo, červen 1968

   Dne 23. ledna 1969 se konala výborová schůze poprvé v nové požární zbrojnici. Mimo výbor byli pozváni i hosté z MNV, Marsu, JZD a KSČ. Jak píše kronikář, „všichni přítomní se zájmem vyslechli referát a sami hodně diskutovali. Schůze, na které bylo také podáno malé pohoštění a nescházelo ani několik přípitků, byla ve 24 hodin ukončena“. Sbor v tomto roce také získal stříkačku a MNV zakoupil pro sbor výsuvný žebřík. Stříkačka byla pokřtěna p. Dospělovou a pojmenována po ní „Beruška“ a žebřík „Jeníček“ po Janu Matoušovi. Starý vůz Ford byl vyřazen z provozu.

Hasičská zbrojnice v 70. letech 20. století

   V roce 1970 se konalo dvouměsiční školení, které bylo ukončeno zkouškami soutěže „Vzorný požárník“ a úspěšně jej dokončilo 28 členů sboru. Mladší žáci na obvodové soutěži ve Škrdlovicích obsadili 1. místo. Následující rok získal sbor pochvalné uznání ministerstva vnitra, které zde osobně předal předseda ÚV ČSPO plukovník Řepiský.

   V následujících letech se sbor zaměřil na výcvik a to přinášelo své ovoce. V mnoha okrskových i okresních soutěžích svratecká družstva vítězila nebo obsazovala přední místa. Na zahradu hasičské zbrojnice bylo zavedeno elektrické osvětlení, hasiči pořádali každoročně dětský karneval a požárnický ples. Roku 1976 byl vybudován betonový taneční parket a o rok později pódium pro hudbu. Místní jednota získala nový vůz CAS-25 na podvozku Škoda 706.

   V dnech 18.-19.6.1977 proběhly oslavy 100. výročí založení sboru dobrovolných hasičů. Na slavnostní schůzi byli přítomni vysocí funkcionáři Svazu požární ochrany ČSSR, Okresního národního výboru Žďár n.S., předseda MNV Svratka J.Petráš, ředitel n.p.Mars B.Štol, zástupci sborů z Herálce, Křižánek, Chlumětína, Sněžného, Svratouchu, Kameniček a Krouny a samozřejmě i místní členové hasičských sborů Svratka a Mars Svratka. Zprávu o činnosti za uplynulé období přednesl předseda sboru Otakar Kyncl a pak došlo k udělování diplomů a čestných uznání. Tři členové sboru dokonce obdrželi odznak „čestný člen požární ochrany SSSR“. Přítomný předseda ÚV ČSPO plk. Řepiský dostal v upomínku na návštěvu Svratky knihu „Praha“.

Výbor místní jednoty ČSPO při oslavách 100. výročí vzniku sboru, 1977

   V roce 1981 byly ke Svratce připojeny Křižánky a Chlumětín, a tak byl utvořen nový výbor SPO, který převzal funkci okrsku. Nutnost pořízení nového požárního automobilu byla vyřešena v roce 1983 pořízením vozu Avia 31 v hasičské úpravě. V těchto letech probíhala činnost sboru ve stejných kolejích. Každý rok uspořádali členové sboru dětský karneval, ples, májové čištění města a samozřejmě hasičská cvičení a soutěže. Roku 1987 proběhla další větší akce, tentokrát ke 110. výročí sboru. Byla uspořádána tradiční výstavka požární techniky i historických písemností a konaly se dvě taneční zábavy. Koncem roku 1989 bylo rozhodnuto, že se nebude konat tradiční hasičský ples, poprvé od roku 1945. Do této situace ale přišel Listopad a s ní i změna poměrů.

V nových poměrech

   Přechod k demokracii po Listopadu 1989 přinesl změny i do hasičského sboru. Mnoho věcí sice nadále pokračovalo ve starých kolejích, ale postupnému přechodu k tržnímu hospodářství se musela přizpůsobit i činnost sboru.

   V roce 1991 došlo k jednání s Obecním úřadem ohledně přidělování dotací pro hasičský sbor. Starostou bylo přislíbeno, že nezbytné finanční náklady bude obec hradit. Došlo k adaptaci přízemí hasičské zbrojnice a byla sem přestěhována ordinace dětského lékaře. Spolupráce s městem a veřejností spočívala hlavně v čištění ulic, kanálů a preventivních prohlídkách domů.

   Jako ostatně i v minulých letech vyvstal problém nezájmu mnohých členů o činnost sboru. Malá účast na cvičeních i schůzích a jen minimální práce s mládeží rozhodně nepřinesla sboru dobré časy. Jak svědčí zápis z 27. srpna 1994, na schůzi byla účast jen 28% členů přesto, že bylo podáváno občerstvení.

   Přes tyto nesnáze dokázal sbor svoji akceschopnost v roce 1999, kdy jen ve Svratce hořelo čtyřikrát a zásahová jednotka vyjela celkem k devíti požárům. Všechny zásahy byly úspěšně zvládnuty.

V roce 2000 se členové sboru zúčastnili oslav 650. výročí první zmínky o Svratce. Společným úsilím několika členů se podařilo uvést do provozu koňskou čtyřkolovou stříkačku z roku 1898 a dvoukolovou motorovou stříkačku z roku 1929, které byly během oslav převedeny současně s ostatní technikou sboru.

V roce 2002 si sbor připomněl 125 let od svého vzniku. K této příležitosti se rozhodli uspořádat dvoudenní oslavy. V pátek 28. června se v jídelně základní školy konala slavnostní schůze celého sboru. V programu také vystoupil pěvecký spolek svrateckých občanů. Následující den byla v zasedací místnosti SDH otevřena malá výstavka k historii hasičského sboru. V 15 hodin pak následovalo na stadionu předvedení historické i soudobé hasičské techniky. Poté se konala odpolední veselice na letním parketu a večer pak pouťová taneční zábava. K této příležitosti byl také vydán Almanach a pamětní plaketa. V tomto roce byl mimo jiné zrestaurován historický prapor sboru.

Plaketa zhotovená k 125.výročí založení sboru
Plaketa zhotovená k 125.výročí založení sboru

Již několik let neměl sbor žádnou mládež, která by se postupně zapojovala do hasičské činnosti a výcviku. Až po cvičení v budově ZŠ 29.4.2005, kdy byl proveden nábor, se zformovalo 14členné družstvo mladých hasičů. Jejich vedoucím se stal Václav Fiala ml. a od té doby se nám daří udržet mládežnická družstva.

V roce 2006 pod vedením Jiřího Cacha a Václava Fialy st. se někteří členové pustili do renovace starého hasičského vozu AS 16 – Praga RN z roku 1946, který ve Svratce sloužil od počátku 60. let až do roku 1984. Velkým problémem ovšem bylo nejen získat peníze na jeho renovaci, ale také po renovaci jej znovu přihlásit do silničního provozu, neboť před lety byl vyřazen z evidence motorových vozidel. Vše se podařilo a naše Erena je nejen krásná, ale také plně funkční.

V roce 2007 proběhl historicky 1.ročník vodního hasičského fotbalu pořádaného naším sborem.

V roce 2008 se alespoň podařilo získat, za symbolickou 1 korunu, automobil CAS 25 – Š706 RTHP od podniku Mars Svratka, který je sice stejný jako ten předešlý, ale je o deset let mladší. Musí se na něm provést několik drobných oprav a repase nástavby. Koncem srpna se sbor zúčastnil největšího setkání hasičské techniky- Pyrocar v Přibyslavi, kde jsme vystavovali veterána AS 16 – Praga RN a dvoukolovou motorovou stříkačku Stratílek z roku 1929. Nadace pro podporu hasičského hnutí v Přibyslavi svrateckému sboru, jako jedinému, poskytla nadační příspěvek ve výši 10 000.-Kč na renovaci „Ereny“.

V březnu 2012 zakoupilo město Svratka pro potřeby SDH zánovní automobil Ford Transit 2.2 turbo z roku 2008 za 280 tisíc Kč. Vůz nahradil zastaralou Avii z roku 1985, která již není v dobrém technickém stavu a její oprava by stála nemalé finanční prostředky.

V tomto roce byla provedena výměna vrat u garáží, rekonstrukce rozvodů vytápění a oprava fasády.

V roce 2018 jsme pomocí dotací získali vytoužené zásahové vozidlo CAS 20/4000/240 – S2R na podvozku Tatra Terrno za celkovou sumu 6 335 150 Kč, která nám byl předána 27.října v rámci oslav 100. výročí vzniku ČSR. Po podrobném seznámení se stylem jízdy a obsluhou byla od prosince zařazena do výjezdu a stará cisterna Matýsek prodaná do Daňkovic.

Rok 2019 byl náročný na zásahy, již během ledna vyjížděla nová cisterna k více jak čtyřiceti událostem. V dubnu jsme získali nový dopravní automobil Volkswagen Transporter T6 pomocí dalších dotací, kdy výše dotace činila 81 % pořizovací ceny. Stávající dopravní automobil Ford Transit převzali do svého užívání zaměstnanci města.

Další roky ovlivnila pandemie Covidu, kdy jsme byli nuceni několik akcí zrušit a zásahová jednotka pracovala v omezeném stavu. V roce 2020 jsme se za náš sbor zúčastnil bratr Miloš Dospěl prvního setkání praporů SDH okresu Žďár nad Sázavou s naším historickým praporem kde jsme obdrželi pamětní stuhu. Rok 2021 byl ještě částečně v útlumu a závěrem roku bylo rozhodnuto o vytvoření těchto nových internetových stránek, které se podařilo zveřejnit v květnu roku 2022. V tomto roce jsme se zaměřili na zvelebení zázemí pro pořádání kulturních a sportovních akcí. Na podzim jsme uspořádali okrskové cvičení ve spolupráci s policií – viz. aktuality. Závěrem roku byly nakoupeny dva nůžkové stany s bočnicemi za celkovou sumu 54.178,-Kč.